Muž žije sám v městě duchů

Ivo Zdarsky žije sám v Lucinu v Utahu – městě duchů tak odlehlém, že se na většině map sotva objevuje. Jeho domovem je kovový hangár pro letadla, obklopený prašnými ranvejemi, které si sám vyrovnal. Nejsou zde žádní sousedé, žádný mobilní signál, žádné zpevněné cesty – jen jeden muž, jeho letadlo a rozlehlá, prázdná krajina.

Je to klidný a soběstačný život, ale dostat se sem bylo všechno, jen ne jednoduché. Žďárský se narodil v Československu, ve stínu železné opony. V roce 1984, ve věku 24 let, si z náhradních dílů postavil vlastní letadlo: malý dvoutaktní motor, křídla závěsného kluzáku a sedadlo podobné houpací síti zavěšené v kovovém rámu.

Před úsvitem vzlétl z východní strany hranice a letěl na západ, kroužil nad střechami Vídně, než přistál vedle dopravního letadla na mezinárodním letišti. S klidem, který zastíral riziko, které právě podstoupil, vystoupil a požádal o politický azyl.

O několik let později, poté, co založil firmu na vrtule a unavil se městským životem, uviděl inzerát na pozemek v utažské poušti – 400 akrů s opuštěnými přistávacími dráhami z doby druhé světové války. Koupil ho na první pohled. Pak si, jak se sluší, postavil hangár, který měl sloužit jako dílna i domov. Design si nezvolil kvůli stylu, ale proto, že to byl nejúspornější způsob, jak ubytovat jak jeho letadla, tak i sebe.

Dnes létá jednou měsíčně 45 minut tam a zpět na nákup potravin a má po ruce dostatek lyofilizovaných potravin na rok – jen pro případ. Někdy si do spíže přidá místní antilopu, kterou uloví a uchová na místě.